Hope Cove

Hope Cove

Wednesday, 18 March 2015

NÁMOŘNICKÉ TERMITY

Mám sice pár dalších námětů na příspěvky, ale říkám si, že zase asi nechceme všechno vědět a znát dopředu. Musí zůstat dost na objevování, překvapení, ne abychom si pokaždé jen řekli: "Jo aha, to je tohle a tohle, o tom už jsme četli..."

Proto je dnešní vstup na úplně jiné téma. Před pár lety jsem psala o přílivu a odlivu a kolik věcí o něm, jako suchozemci, nevíme. Samozřejmě toho, co obvykle nevíme o moři, mořeplavbě, lodích a tak dále, je určitě mnohem, mnohem víc.

Tak například lodní strany.
Je zatraceně důležité se v nich vyznat. Nikdo se nechce znemožnit, že jo. V češtině je to snadné - kapitán vás pošle na pravobok, soustředíte se, vzpomenete si, kterou rukou píšete (pokud nejste levák) a nonšalantně vykročíte správným směrem.

Ne tak v Anglii - starboard side. Hmmm...strana hvězdné tabule? Ehhh? A co teprve, když je zataženo! A co ta druhá - port side? Přístavní strana, ha, to je určitě jednoduché - je to ta strana, na které je přístav...což nefunguje, když jste na moři. Tedy když zrovna nekotvíte. Což je skoro vždycky.

OK, takže kam tedy?

Mnemotechnická pomůcka říká, že slova "port" a "left" mají stejný počet písmen. My bychom si mohli například pamatovat, že "port" a "pravá" začínají na stejné písmeno, a proto je "port" strana levá...ehm...zapomeňte na to.

Prostě port je nalevo a hvězdičky napravo. Akorát ony to nejsou poetické hvězdičky. Slovo "starboard" je zkomolenina původního staronorského stýri (v moderní angličtině slovo "steer" - řídit, kormidlovat). Staré lodi totiž neměly kormidlo uprostřed zádi, ale řídily se dlouhým veslem na jedné straně. A to nám paradoxně může pomoct - protože většina lodníků byli praváci, řídili veslem na PRAVÉ straně, a proto je "starboard" napravo. 

Tak si to pěkně pamatujte, já vás z toho na místě vyzkouším :-)

Klíčové pro lodi je dodnes jejich osvětlení. Na rozdíl od aut totiž u lodi v noci není vůbec snadné rozeznat, jestli je k vám čumákem (a tedy se blíží) nebo zádi. Což může být docela zásadní rozdíl, zvlášť když se k tomu pojí celá složitá pravidla míjení, proti kterým jsou naše pozemské křižovatky brnkačka.

Takže až jednou budete kormidlovat loď potmě (a to se vám může snadno stát, vzpomeňte si na Vlaštovky, které sice říkaly "Nechtěli jsme na moře", ale bylo jim to houby platné :-), port strana je červená, hvězdičková strana je zelená. Když vidíte zelenou vpravo,  je to pohoda. Když je vpravo červená...předejte rychle kormidlo někomu, kdo ví, na kterou stranu se má správně vyhnout!


Ovšem to úplně nejdůležitější na lodi, je poznat kapitána. A správně ho oslovit!
Takže poznáte ho tak, že mu kouknete na rukáv. Když má takovéhle šmidliky a kudrlinky a fakt hodně proužků, a přitom vydává rozkazy a mračí se na vás, tak to nejspíš bude kapitán.

Může se ovšem stát, že na lodi kromě jejího kapitána pluje taky další muž s hodností kapitána, který ovšem není kapitánem té lodi, protože ta už svého kapitána má. Jak snadno byste se mohli dopustit faux pas a poplést jejich oslovení. Ale buďte v klidu, od toho máte verlitky a námořní etiketu. Kapitána lodi oslovujete prostě "kapitáne" nebo "pane kapitáne." Cizího chlapa v uniformě kapitána pak oslovujete hodností a jménem, tedy např. "kapitáne Smithe". Jak prosté, že?

P.S. Taky si říkáte, proč nemají námořníci výložky na ramenou, kde si je nezaprasí, ale na rukávech, kde může být fakt těžké je rozeznat? Tak to ví jen Royal Navy :-)

2 comments:

  1. Zdobení na rukávu je zřejmě pozůstatek zdobení na manžetách.
    Jinak jsem našla něco o historii barev Royal Navy :-)
    Od čtyřicátých let 18. století se prosadila modrá barva plně u Britů, kteří ji užívali jako služební, ale dosud bez pevnějších ustanovení. Ta měla být určena rozhodnutím britské admirality. Vzhledem k tomu, že jako převládající, ale neoficiální úbor měla modrá uniforma určité nejednotné detaily, jednalo se především o kodifikaci doplňující barvy; byla totiž užívána červená i bílá. Z roku 1748 je tradována galantní rokoková historka, podle níž byl inspirován modrým jezdeckým kostýmem sličné vévodkyně z Bedfordu anglický král Jiří II., který se setkal s touto dámou na projížďce Hyde Parkem. Elegantní oděv půvabné aristokratky byl prý doplněn efektními bílými lemy a zlatistými knoflíky a král byl údajně jejím zjevem tak okouzlen, že z jeho podnětu byla zmíněná barevná kombinace navržena jako model pro budoucí stejnokroj důstojníků Royal Navy. Ať je již tento příběh pravdivý nebo konfabulovaný, v následujících letech byl důstojnický sbor, sloužící na palubách lodí operujících pod anglickou vlajkou na světových oceánech, předpisově oblečen v modrých kabátech s bílými manžetami a klopami, doplněných podle hodnosti zlatistými lemy, prýmky a knoflíky, případně premováním třírohého klobouku. Spodky byly modré, ale od sedmdesátých let se přizpůsobily bílé barvě původní kamizoly. Kord, civilní punčochy a boty s přezkou přibližovaly ovšem námořní důstojníky více úředníkům než armádním protějškům.

    Více zde: http://www.primaplana.cz/news/vyvoj-namornich-stejnokroju-1-3/

    ReplyDelete
  2. Jsem z toho úplně vedle. Strany a osvětlení. Rozhodně se k námořníkům přidám jen pruhovaným trikem. :-)

    ReplyDelete