O ZTRACENÉM TULEŇÁTKU

Už poněkolikáté se s Taverníky vydávám do oblasti, o které se tvrdí, že tam jsou ke spatření tuleni, delfíni a podobná mořská verbež.

Vzhledem k tomu, že dosud se naše zhlédnutí omezují na
1) ploutev žraloka obrovského --- jedna
2) tuleň---jeden
3) deflíni --- dva. Velikost: tečky v dálce

tak doufám, že letos konečně uvidíme nějaké i zblízka. I když je hlavní tulení sezóna v zimě a na časném jaře, snad by tam mohlo pár fotogenických jedinců na nás počkat do května!

Přímo v Hope Cove se odehrál před pár lety v prosinci srdceryvný příběh ztraceného tuleňátka.
Mládě, které se zřejmě ztratilo matce, se z neznámého důvodu namísto k moři vydalo právě opačným směrem a ťapalo (nebo teda spíš se plazilo) dál a dál od vody, až na hlavní ulici v Hope Cove.

Tam si ho naštěstí všimli místní lidé a po několika neúspěšných pokusech nasměrovat ho zpátky k moři, se rozhodli zavolat do nejbližší stanice pro záchranu osiřelých tuleňů (nebo tak nějak podobně :-). Dobrovolníci zkoušeli najít matku mláděte, ale protože se jim to nepodařilo, nezbylo než odvézt dehydratované a vyčerpané mládě (vážilo jen třetinu toho, co by mělo vzhledem k věku, je tedy možné, že bylo bez matky už několik dnů) do záchranné stanice.

Tuleník dostal jméno Severus Snape (tohoroční tradice byla pojmenovávat mláďata podle postav z Harry Pottera). Ačkoli se dostal do bezpečí ve velmi špatném zdravotním stavu - kromě podvýživy a dehydratace měl také infikované rány na ocasních ploutvích - začal se velice rychle zotavovat.
Jakmile trochu přibral, začala se projevovat jeho přátelská a především velmi hravá povaha (zcela v rozporu s fiktivní postavou, po které má jméno :-)

Také se začal pěkně vybarvovat. Tedy mluvím čistě o barvě srsti, samozřejmě! Zejména černá čupřinka na hlavě přece jen určité podobnosti se Snapem dostála :-)

O tři měsíce později, v březnu 2010, byl spolu s několika dalšími mláďaty vypuštěn zpět do přírody. Pro záchrannou stanici je vždycky svátkem, když se podaří některé z jejich bývalých svěřenců zahlédnout v přírodě. U malého Severa se to podařilo v roce 2012, kdy už z něj byl statný dvouletý tulení samec. Ze své hravosti ovšem neztratil nic - spíše naopak. Potápeč, který se s ním setkal a udělal řadu fotek, které přispěly k jednoznačné identifikaci (do přírody vypuštění tuleni jsou značení barvnými známky s číslem, podobně jako jsou kroužkováni ptáci - známka je vidět na jeho ocasní ploutvi), ho popisoval jako "velmi zvědavého a velmi, velmi hravého" :-)

A štěstí přálo záchranářům i o dva roky později - v srpnu 2014 byl Severus opět spatřen, tentokrát ovšem pózoval jako důstojný, dospělý tuleň, žádné nezodpovědné, rozverné mládí. Černá čupřina mu ovšem zůstala!

Tak se budeme na místě pořádně rozhlížet a třeba se nám nějaký ten Severus nebo někdo z jeho příbuzných přece jenom ukáže! Mláďata se rodí i přímo v zátoce Hope Cove, ovšem budem tam už po jejich sezónně. V okolních zátokách ale prý tuleni zůstávají celý rok, tudíž - držme si palce! :-)